Vyjádření výboru Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP k provádění vstupních prohlídek u tzv. nerizikových kategorií.
Protože problematika pracovnělékařských prohlídek do oboru pracovního lékařství i nemocí z povolání patří a poté, co p. ministr na Sjezdu delegátů ČLS JEP děkoval odborným společnostem za spolupráci a žádal je o ni, podáváme toto vysvětlení k nadepsané problematice.
Důležitou premisou je, že zaměstnavatelé nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. (Zákoník práce). Zdravotní způsobilost dosud zaměstnavatel dokládal lékařským posudkem na základě pracovnělékařské prohlídky.
Nicméně, proč je vstupní prohlídka nutná i u prací zařazených v kategorii první či druhé? Resp. hrozí nějaká rizika, když se tyto prohlídky zruší?
-
Tyto prohlídky je potřebné provádět, protože i v těchto kategoriích zejména u osob se zdravotním znevýhodněním je potřeba zdravotní způsobilost zvážit, a to nejen ve smyslu způsobilý či nezpůsobilý, ale také např. ve smyslu způsobilý s určitým omezením - přizpůsobením práce jedinci. Toto znevýhodnění pro konkrétní práci může být navíc shledáno až při této vstupní prohlídce.
-
Kategorizace prací se týká pouze 13 rozhodujících faktorů a neodráží komplexně pracovní podmínky a zdravotní náročnost práce.
-
Nespornou realitou je, že i u osob zařazených v nerizik. kategoriích bohužel dochází k nemocem z povolání, což je často důsledkem toho, že kategorizace buďto nebyla provedena správně nebo již při vstupní (nebo dále i periodické) prohlídce nebyla zdravotní způsobilost posouzena správně. Pokud by tedy nebyla zdrav způsobilost k práci vstupně posuzována vůbec, stoupne počet nových nemocí z povolání. A netřeba zdůrazňovat, jaké ztráty to přináší a že prevence je jistě levnější.Navíc bez vstupních prohlídek se bude tedy předpokládat, že osoba při zařazení k práci byla způsobilá a veškerá poškození zdraví, která lze uznat za nemoci z povolání, budou přičítána ke zodpovědnosti zaměstnavateli, potvrdí-li se podmínky práce vyžadované seznamem nemocí z povolání, i když ve skutečnosti daným poškozením zdraví trpěl pracovník event. již před zařazením k předmětné práci (jen to nebyla zjišťováno a zjištěno).
-
Často jsou jako přiklad nerizikových prací uváděny administrativní práce nebo učitelé. Ale i zde je nutné, aby byla zdravotní způsobilost posouzena, vady, které mohou být kontraindikací práce nebo vyžadují určitá omezení v práci (přizpůsobení práce pracovníkovi) nemusí být zjevné a jsou ve snaze získat zaměstnání uchazečem skrývány (vady smyslových orgánů, závislosti a další psychické nemoci apod.) Pro zdravotníky platí vyhláška o posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu práce, nicméně pracovníci škol, soudů, bank, pojišťoven a dalších úřadů rozhodují také důležité věci, či vychovávají naše děti a mládež, měla by tedy být jejich zdravotní způsobilost k takové práci alespoň při vstupní prohlídce také posouzena.
-
Není možné ani nahrazení vstupních prohlídek prohlídkami mimořádnými, ty se provádějí většinou až k nějaké nežádoucí situaci dojde a které se možná v řadě případů dalo zabránit právě využitím preventivního nástroje, jakým vstupní prohlídky jsou.
-
U vstupních prohlídek je přípustný navíc závěr posudku o zdravotní způsobilosti k práci: osoba je nezpůsobilá, takový závěr u mimořádné prohlídky však možný není, možné závěry posudku jsou jen tyto: osoba je způsobilá, dále je způsobilá s omezením a naposledy dlouhodobě pozbyla zdr. způsobilost - ale to je spojeno s řadou dalších podmínek a většinou to se sebou nese potřebu dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo je osoba tzv. na překážkách, což obojí opět představuje náklady a ztráty, ke kterým by v řadě případů nemuselo dojít, kdyby byla osoba vhodně zařazena s ohledem na svou zdr. způsobilost ke konkrétní práci na základě vstupní prohlídky. Vždy je pro všechny strany výhodnější, když zdravotně nezpůsobilý zaměstnanec není na konkrétní místo přijat, než když se musí z místa vyřazovat na základě dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti, jinou možnost nemáme. Věříme, že p. ministr odborné argumenty zváží, a tak jak v jiných oborech jde cestou prevence, tak ji uplatní i v péči o zdraví zaměstnanců.
Chceme ubezpečit, že pracovnělékařské služby přispívají, ke snižování počtu nemocí z povolání, ke zlepšování pracovních podmínek, zachytí řadu obecných onemocnění, motivují ke zdravému životnímu stylu a přispívají tedy účinně ke zdraví zaměstnanců.
Zároveň chceme p. ministra požádat, aby podpořil specializační vzdělávání v pracovním lékařství formou základního oboru tak, jako je tomu v jiných evropských zemích, aby se minimálně o pracovníky v rizikových kategoriích a zdravotně náročných profesích mohli přes určité přechodné období starat specialisté – pracovní lékaři.
Vyjádření Společnosti nemocí z povolání ke Stanovisku Společnosti pracovního lékařství týkajícího se záměru liberalizace vstupních pracovnělékařských prohlídek
Výbor Společnosti Nemocí z povolání po seznámení se Stanoviskem Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP ze dne 1.2.2023 k liberalizaci vstupních pracovnělékařských prohlídek plně podporuje obavy SPL o reálné zhoršení zdravotního stavu zaměstnanců vlivem zařazování do takových pracovních zařazení, která neodpovídají jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu s ohledem na zdravotní náročnost vykonávané práce. Tento neuvážený návrh povede k ještě výraznějšímu podceňování zdravotních rizik plynoucích z nepříznivých faktorů pracovního prostředí, k výraznému zhoršení možností ochrany a podpory veřejného zdraví, ohrožení zdraví řady zaměstnanců, kteří bez jakékoliv konzultace s odborným lékařem znalým pracovnělékařské problematiky budou zaměstnavatelem zařazováni k pracím výhradně na základě potřeb zaměstnavatelů, bez ohledu na zdravotně – bezpečnostní rizika, která může nevhodné pracovní zařazení zaměstnanci přinést. Bez odpovědného posouzení vhodnosti pracovního zařazení zaměstnanců lze do budoucna očekávat nárůst počtu pracovních neschopností a jejich délky, nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací, ale i pracovních úrazů, které povedou ke zvýšené zátěži zdravotních pojišťoven, a přeneseně i zvýšené finanční zátěži zaměstnavatelů. Reálně lze očekávat nárůst počtu rozhodnutí o invaliditě, i počtu nákladných a vyčerpávajících soudních sporů vedených mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, kdy na základě neexistence jakékoliv zdravotní péče o zaměstnance bude obtížné až nemožné posoudit u poškození zdraví podíl obecných zdravotních obtíží a obtíží způsobených faktory pracovního prostředí. Omezení až neexistenci vstupních i preventivních pracovnělékařských prohlídek deklarované současným vedením Ministerstva zdravotnictví považujeme za nedomyšlený experiment, který sice v krátkodobém horizontu umožní zaměstnavatelům ušetřit nevelké finanční náklady, do budoucna však přinese zhoršení zdravotního stavu pracujícího obyvatelstva, nárůst nákladů na zdravotní péči a v důsledku i zvýšení výdajů všech daňových poplatníků.
Za Výbor Společnosti Nemocí z povolání
Doc. MUDr. Jiří Chaloupka, CSc.,
Předseda výboru
Stanovisko k záměru liberalizace vstupních pracovnělékařských prohlídek Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP
1.2.2023 Podle § 103 odst. 1 písmeno a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Podle § 10 vyhlášky č.79/2013 Sb. v platném znění se vstupní pracovnělékařská prohlídka provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Problematika obsahu a rozsahu pracovnělékařských prohlídek je odbornou kompetencí oboru pracovní lékařství. S ohledem na deklarovanou výzvu ministra zdravotnictví o spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi, která má pomoci při řešení odborných medicínských problémů, zveřejňuje Společnost pracovního lékařství ČLS J. E. Purkyně stanovisko k záměru liberalizace vstupních pracovnělékařských prohlídek, které jsou považovány za nejvýznamnější součást primární prevence nemocí souvisejících s výkonem práce, a to i u prací zařazených do první a druhé kategorie dle vyhlášky č.432/2003 Sb. v platném znění. Úvaha o zrušení povinnosti zajistit pracovnělékařské prohlídky v těchto kategoriích rizika má tyto reálně očekávatelné důsledky: 1. Dojde k výraznému nárůstu osob v produktivním věku, které nebudou mít jakýkoli kontakt se zdravotní péčí, a to ani preventivní. Povinnost vstupních prohlídek významně zvyšuje počet občanských preventivních prohlídek hrazených z veřejného zdravotního pojištění u registrujících praktických lékařů. 2. Řada zaměstnavatelů zruší kompletně pracovnělékařské služby, tudíž i jakékoliv zdravotní poradenství ve firmě. 3. Již v současnosti doložitelná snaha některých méně odpovědných zaměstnavatelů povede k dalšímu podceňování zdravotních rizik při práci a ke snížení zájmu řídit zdravotní rizika při práci. 4. Do prací kategorie 1 a 2 jsou zařazovány osoby se zdravotními hendikepy. Jak bude zajištěna omezení z těchto hendikepů vyplývající, snad jen požadavkem mimořádné prohlídky až po pracovní neschopnosti vyplývající z chybného pracovního zařazení? 5. Po vstupní prohlídce je přípustný posudkový závěr, že osoba je nezpůsobilá, takový závěr u mimořádné prohlídky možný není - možností je, že osoba je způsobilá, způsobilá s podmínkou/omezením či dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Vždy je pro zaměstnavatele i uchazeče o práci/zaměstnance přijatelnější „zdravotní nezpůsobilost“, než když musí jít o vyřazení na základě dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti; navíc takový závěr bez vstupní/periodické prohlídky a odpovídajících informací o zdravotním stavu bude velmi ztížen a zatížen časovou prodlevou. 6. Reálně nutno očekávat nárůst počtu nových nemocí z povolání. Bez vstupních prohlídek se bude předpokládat, že osoba při zařazení k práci byla způsobilá a veškerá poškození zdraví, která lze uznat za nemoci z povolání, budou přičítána k zodpovědnosti zaměstnavateli, potvrdí-li se podmínky práce vyžadované seznamem nemocí z povolání - i když ve skutečnosti daným poškozením zdraví trpěl pracovník již před zařazením k práci, pouze to nemohlo být zjištěno. 7. Za práce s nižším rizikem poškození zdraví bývají považovány administrativní práce nebo učitelé. Vady, stavy a nemoci představující kontraindikaci k práci či vyžadující určitá omezení v práci (přizpůsobení práce pracovníkovi) nemusí být zjevné a jsou ve snaze získat zaměstnání uchazečem skrývány. 8. Zaměstnavatelé neušetří finanční prostředky přijetím pracovníka/pracovnice na zdravotně nevhodnou pozici, náklady na jeho/její propuštění podle zákona budou jistě převyšovat cenu prohlídky. Pokud bude pracovník/pracovnice přijat/a do zaměstnání bez jakéhokoliv zjištění jeho/jejího zdravotního stavu, bude pracovat bez možnosti přeřazení při zdravotních potížích, při případném poškození zdraví prací buď odejde ze zaměstnání sám/sama proto, že už práci nezvládne nebo bude pracovat až do splnění kritérií pro uznání nemoci z povolání, případně s ní spojenou invaliditou. 9. Odstranění povinnosti vstupních pracovnělékařských prohlídek povede zejména u druhé kategorie k nevhodnému zařazování alergiků, diabetiků, hypertoniků, astmatiků, významně klesne záchyt asymptomatických stadií běžně se vyskytujících nemocí s jejich přechodem do zdravotně závažnějších stavů, které budou muset být řešeny s nemalými finančními náklady zdravotních pojišťoven dodatečně a pozdě, často u specialistů, jejichž zátěž a dostupnost se zvýší. 10. Ponechání odpovědnosti za své zdraví výhradně na konkrétním jedinci je jistě teoreticky chvályhodný cíl, ovšem s obecně známým přístupem populace k prevenci nemocí poněkud vzdálený. Ani myšlenka náhrady vstupní prohlídky čestným prohlášením o svém zdravotním stavu není praktickým řešením, neboť bude použita jako alibi bez jakéhokoliv právního významu. Odborná společnost považuje záměr zrušit povinnost vstupních pracovnělékařských prohlídek, byť u méně významných pracovních rizik, za neuvážený, nedůvodný, odborně i ekonomicky chybný a zaujímá k němu negativní stanovisko.
Nová položka seznamu nemocí z povolání
Nařízením vlády č. 506/2021 Sb. z prosince 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, byla do seznamu nemocí z povolání zařazena nová položka – je uvedena v kap. II., položce 11. Účinnost je stanovena od 1. 1. 2023
Pro klinickou část vydalo MZ ČR Metodický návod k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání chronického onemocnění bederní páteře z přetěžování jako nemoci z povolání. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR č. 15/2022: https://www.mzcr.cz/vestnik/vestnik-15-2022/
V souvislosti s vydáním tohoto metodického návodu upozorňujeme praktické lékaře a poskytovatele pracovnělékařských služeb na čl. II- Předběžné klinické a expoziční podmínky možné profesionality onemocnění.
Zde uvedené tři předběžné podmínky musí být splněny všechny. Pokud tomu tak není, dané onemocnění nemůže být nemocí z povolání a pacient nebude odesílán na příslušné oddělení nemocí z povolání.
Pro snadnější orientaci v problematice posuzování nové nemoci z povolání vydalo MZ ČR následující letáky.
Tabulka kritérií:
Informace pro lékaře a pacienty:
ONEMOCNĚNÍ BEDERNÍ PÁTEŘE
NEMOCI Z POVOLÁNÍ A COVID 19
Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují výhradně poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví ČR k uznávání nemocí z povolání. Šetření se provádí vždy u místně příslušného střediska, neplatí zde princip svobodné volby lékaře. Seznam pracovišť, která splnila podmínky MZ ČR a mají uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání je uveden na webových stránkách ministerstva zdravotnictví:
https://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani_3706_5.html
nebo v odkazu - K o n t a k t y - na těchto stránkách Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP
Pouze posudek o nemoci z povolání vydaný oprávněným poskytovatelem ( viz internetový odkaz výše) je platným posudkem o nemoci z povolání.
Onemocnění COVID 19 je možné uznat za nemoc z povolání pouze tehdy, pokud budou současně splněny tyto podmínky:
- Je prokázáno, že onemocnění proběhlo s klinickými projevy
- Výsledky laboratorních vyšetření bylo ověřeno, že onemocnění COVID 19 v předmětné době skutečně proběhlo
- Epidemiologickým šetřením bude prokázáno, že pacient vykonával v době předmětné pro vznik nemoci práci, při které existuje riziko touto nemocí onemocnět
V případě, že se domníváte, že jste v souvislosti se svým zaměstnáním onemocněli nemocí COVID 19, prosím postupujte takto:
Cestou praktického lékaře zašlete žádost o vyšetření na místně příslušné středisko oprávněné k posuzování nemocí z povolání - dle seznamu výše. Formulář žádosti je stejný jako žádost o jakékoliv jiné konziliární vyšetření - tj. Poukaz na vyšetření/ošetření.
K žádosti můžete připojit kopie zpráv ze zdravotní dokumentace související s předmětným onemocněním .
Žádost o vyšetření pro podezření na nemoc z povolání je možno doručit na adresu příslušného střediska jakýmkoliv prokazatelným způsobem - poštou, osobně, a pod.
Důležitá podmínka pro přiznání nemoci z povolání (NzP)
Doba přiznání nemoci z povolání po ukončení splnění podmínek vzniku NzP
S ohledem na potřebu sjednotit posudkové postupy všech středisek nemocí z povolání doporučují Česká a Moravskoslezká komise pro posuzování nemocí z povolání České lékařské společnosti J.E.Purkyně, závazné přijetí následující posudkové zásady:
S výjimkou posuzování a uznávání onemocnění, která mohou být poprvé zjištěna až s dlouhou časovou latencí od okamžiku, kdy na organismus působí vliv, který je způsobuje ( např. nádorová onemocnění, pneumokoniózy, nemoci zp. ioniz. zářením a některé infekční a parazitární onemocnění) , je při posuzování a uznávání nemocí z povolání nutné dodržovat následující posudkovou zásadu:
Za nemoc z povolání není možné uznat takové onemocnění, které bylo poprvé objektivně zjištěno v takové klinické formě, která již umožňuje ( při splnění dalších podmínek) uznat je za nemoc z povolání, později než 6 měsíců ode dne, kdy osoba, která jím trpí, přestala vykonávat práci, která podle současných lékařských poznatků může toto onemocnění způsobit.
Ve zcela výjmečných případech je možné uznat toto onemocnění za nemoc z povolání i v případě, že bylo v tomto stupni pokročilosti zjištěno po době delší než 6 měsíců ode dne, kdy osoba, která jím trpí, přestala vykonávat práci, která podle současných lékařských poznatků může toto onemocnění způsobit, avšak jedině v případě, že tato doba není delší než 1 rok.
Pracovní den Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP 15.6.2010
Odkaz na multimediální výukový program UP Olomouc pro studenty v anglickém jazyce: OCCUPATIONAL MUSCULOSCELETAL DISEASES
INDIKAČNÍ SEZNAM LÁZEŇSKÉ PÉČE pro pracovní lékaře